Třetí zimní výlet, tentokrát do Českého středohoří na kopec Raná

Před námi byl krásný slunečný zimní den. Alespoň dle předpovědi a meteorologové se přeci nemýlí. Alespoň ne moc často. Je tedy fakt, že tentokráte se opravdu strefili, neboť venku svítilo zimní sluníčko, které moc nehřeje, ale o to víc svítí, lehký mráz kreslil obrazce na okna v autě a sem tam nějaká louže už byla také zamrzlá. Byla by velká škoda někam nevyrazit. České středohoří máme v merku už dlouho, ty magické kopečky nás jako magnet přitahují už několik let, ale stále nebyl čas na nějaký pěkný výlet. Dnes to napravíme a první vlaštovkou bude Raná kousíček za Louny. Náš minulý výlet ke Svatojánským proudům tedy dnes doplníme o nějaký ten kopeček Pokračovat ve čtení “Třetí zimní výlet, tentokrát do Českého středohoří na kopec Raná”

Druhý zimní výlet, bývalé Svatojánské proudy

Minulý víkend jsme zahájili naší letošní sezónu výletů s Hyenou po vlastech českých prvním zimním výletem a to v Českém ráji kolem Hrubé Skály. Tento další víkend jsme neusnuli na vavřínech jak by se mohlo zdát a navazujeme dalším výletem, také nedaleko Prahy, tentokrát po trase bývalých Svatojánských proudů za údolní nádrží Slapy. Výchozím bodem jsou pro nás Třebenice, kde necháváme auto hned pod údolní hrází a vyrážíme po zelené značce trasou naučné stezky Svatojánské proudy směr Štěchovice.

Pokračovat ve čtení “Druhý zimní výlet, bývalé Svatojánské proudy”

Za sněhem do Českého ráje okolím Hrubé Skály

ValdštejnRok 2018 je za námi. Byl to rok v lecčemž hektický ale cestovatelsky krásný a bohatý. Od ledna až do srpna jsme s Hyenou stihli spoustu výletů a dobrodružství a to nejenom po vlastech českých ale nakoukli jsme také kousek za hranice. Vzpomeňme například na jarní výlety do Brd, na Tok na Klondajk nebo Padrťské rybníky, okolím Okoře, dubnový výlet jarními Krušnými horami nebo z Tábora kolem Lužnice. Na začátku léta jsme s Hyenou pokořili Malou Skálu, byli jsme v Jánských lázních a na Černé hoře ale stihli jsme také procestovat kus Slovenska, malý Salatín, šplhali jsme na Velký Kriváň nebo objevovali Gaderskou dolinu. Byl to rok krásný ale také zlomový což způsobilo, že jsme druhou polovinu roku neměli již na výlety mnoho času.

Pokračovat ve čtení “Za sněhem do Českého ráje okolím Hrubé Skály”

Slovensko, prodloužený víkend – díl třetí, Gaderská dolina, odpočinkový výlet

Do třetice všeho dobrého, jak se říká. Prodloužený víkend na Slovensku je nutno využít do poslední vteřiny. Nedělní celodenní výlet byl na Velký Kriváň na Malá Fatře, pondělní náročnější pro změnu na malý Salatín v Nízkých Tatrách a do třetice jsme jako odpočinkový a nenáročný výlet zvolili Gaderskou dolinu ve Velké Fatře. Není nad to třemi dny pokrýt tři krásná místa a oblasti na Slovensku. Náš zvolený základní tábor na Malino Brdo byl tedy jako centrum těchto výletů vybrán záměrně a správně, protože to ani do jedné oblasti nebylo příliš daleko. Gaderská dolina je jednou ze dvou dolin přístupných přímo z osady Blatnice na kraji Národního parku Velká Fatra. Pokračovat ve čtení “Slovensko, prodloužený víkend – díl třetí, Gaderská dolina, odpočinkový výlet”

Slovensko, prodloužený víkend – díl druhý, výlet s Hyenou na malý Salatín

Včera vyšel článek o výletu po hřebenech kolem Velkého Kriváně na Malé Fatře, dnes navážu na náš druhý celodenní výlet a to na Malý Salatín v Nízkých Tatrách. Tady je nutno trošku ideově odbočit, neboť jsme zjistili (já jsem to zjistil), že není Salatín jako Salatín. Relativně blízko od sebe jsou Salatíny dva (vlastně dokonce tři, ještě je tam Zadný Salatín).  Jeden, ten první, větší je v TANAPu nad Liptovským Mikulášem v blízkosti Baníkova (2178 m.n.m) a Ostrého Roháče (2088 m.n.m) a říká se mu prostě a jasně  – Salatín ( 2047 m.n.m). Jak prosté.  Ten druhý je pro změnu pod Liptovským Mikulášem v Nízkých Tatrách a byť se na mapě jmenuje také Salatín (jak jinak, že) říká se mu pro změnu malý Salatín (1630 m.n.m). Malý je opět zavádějící slovo, protože když pak stojíte pod ním říkáte si „no ty kr…o, to je ale výška“ nic malého na něm opravdu není. Ale protože má o pouhopouhých 417 m méně, je prostě menší a basta. Pokračovat ve čtení “Slovensko, prodloužený víkend – díl druhý, výlet s Hyenou na malý Salatín”

Slovensko, prodloužený víkend – díl první, Velký Kriváň, výlet s Hyenou po hřebenech

Na Slovensko vyrážíme moc rádi. Za prvé to není moc daleko a za druhé na Slovensku je vždy co objevovat nového. Pravda, do teď jsme vyráželi sami, bez psa a mohli jsme tedy dělat např. hřebenovky ve Vysokých nebo Belianských Tatrách nebo šplhat po hřebenech Nízkých Tater. Ale Slovensko to nejsou jenom vysoké hory, jsou to i kopce na Malé nebo Velké Fatře, Liptov nebo západní část Nízkých Tater, kde se dají se psem dělat také krásné a mnohdy také i náročné tůry po místních kopcích, hřebenech a hřebíncích či odpočinkové nenáročné výlety zelenými dolinami. Na Velký Kriváň padla volba první.

Pokračovat ve čtení “Slovensko, prodloužený víkend – díl první, Velký Kriváň, výlet s Hyenou po hřebenech”

Jánské Lázně, Černá hora, nostalgický okruh po horských boudách

pod Lesní BoudouKrkonoše nejsou od Českého ráje zase tak daleko. Den před tím jsme byli na Malé Skále a dělali malý okruh kolem Frýdštejna a sobotní den jsme pro změnu věnovali Krkonoším. Celé jaro jsme měli velké plány, že sem konečně opět zavítáme. Jakmile opadne sníh, jakmile bude tepleji, jakmile přestane pršet, hned jak bude svítit slunce, o velikonocích … . Jaro uteklo jako voda a stále nám to ne a ne vyjít. Až začátek léta nás konečně nakopl a vyrazili jsme. Řekli jsme si, že to tentokrát zkusíme z druhé strany od Jánských Lázní.

Pokračovat ve čtení “Jánské Lázně, Černá hora, nostalgický okruh po horských boudách”

S Hyenou kouzelným pojizeřím a okolím Malé Skály

Začátek července krom léta v plném proudu a začátku prázdnin přináší do našich hektických dnů i pár volných chvil navíc. Letos chytře spojených se sobotou a nedělí v celé 4 volné dny. Byla by určitě škoda je nevyužít k nějakým výletům a spotřebovat toliko nemnoho z ohaří nevyčerpatelné energie, která na konci června byla navíc akumulována z důvodu naší dovolené u moře, kteréž se Hyena účastnit bohužel nemohla (i když by určitě mooooc chtěla) a páru už bylo nutně hodně, hooodně čili moc až nejvíc upustit. Kdyby se tak nestalo mohlo by mnoho důležitých věcí, nábytku a lidí, jiných přímých a nepřímých, dobrovolných i nedobrovolných účastníků energetických hyeniných výbuchů přijít k úhoně nejenom na majetku ale i na zdraví. Pokračovat ve čtení “S Hyenou kouzelným pojizeřím a okolím Malé Skály”

Jarní okruh z Tábora kolem Lužnice do Příběnic a zpět

Jaro je v plném proudu, byla by obrovská škoda někam nevyrazit a nepokračovat v nastavené letošní linii jarních výletů.  Od začátku roku jsme nastavili laťku dost vysoko a není víkend abychom s Hyenou někam nepopojeli a nezdolali pár kilometrů. Posledně to byl Osek-Rýzmburk-Vilejšov a zpět. Jí to prospěje nejvíce neboť unavit ohaře procházkami kolem domu opravdu nelze neb těmto krátkým „domácím“ procházkám chybí ten nutný drive, nasazení, svižnost, údernost a cvrkot, který lze provozovat pouze na našich dloooouuuhých výletech mimo teplo domova. Když my nachodíme 20 km Hyena nalítá 28 km. To je pak ku prospěchu jak jí, tak i nám 😊. Pokračovat ve čtení “Jarní okruh z Tábora kolem Lužnice do Příběnic a zpět”

Osek – Rýzmburk – Vilejšov a zpět aneb s Hyenou jarními Krušnými horami

Jaro se konečně snaží, seč mu síly stačí a to nejen tady v Praze. Obligátní otázku na konci týdne, co s blížícím se víkendem jsme tentokrát vyřešili pro jistotu už v pátek. Většinu pozdně zimních či brzce jarních výletů jsme trávili letos v Brdech, čím se nám letošní plán zmapovat tuto krásnou část Čech splnil. Na Toku, u Aglai, okolím Padrťských rybníků nebo kolem Halounů. Takže další výlet tímto směrem bude nejspíše až v létě. Nicméně Krušné hory jsou také naším oblíbeným místem a obzvláště jejich střední část mezi Horním Jiřetínem a Dubí je od Prahy dokonce blíže než Krkonoše. Loni jsme několik krásných dnů trávili na Božím Daru což bylo absolutně fantastické. Tentokrát jsme na jednodenní výlet vyrazili k Oseku.

Pokračovat ve čtení “Osek – Rýzmburk – Vilejšov a zpět aneb s Hyenou jarními Krušnými horami”