Jak se nám dařilo respektive nedařilo včera v sobotu s naší snahou o ovládnutí vulkánu jménem německý ohař a našem testu netestu půjčeného pípáku již víte. Nic moc začátek. Ale, tento nehezký den měl pokračování a to v neděli na stejném místě o mírně brzkém skoro poledním času, kdy na louce nad Zlíchovem nebyla ani pověstná noha. Tedy krom našich celkem čtyřech obutých a čtyřech neposedných tlap. Hyena byla po vystoupení z auta stejně divoká jako včera, už se viděla, jak bude zase lítat na louce jak šílenej sprinter lehce skříženej s vystřelenou nukleární raketou a tak jsme kopeček od parkoviště k lesní cestě spíše vyběhli jak vyšli. Pokračovat ve čtení “O depresivní sobotě a pohodové neděli – den druhý”
O depresivní sobotě a pohodové neděli – den první
Hyena je jak na péro to je fakt. Jak má málo pohybu (a že ho má sakra málo) je to trága. Má dny, kdy je mazel k pohledání a dny, kdy je na zabití a my na prášky. Běžný den se nedá moc dobře vypustit na volno neb rizik jako nečekané podražení vratkých berlí důchodcům, poskákání a olíbání s ohaří radostí všech malých dětí v okolí, vítání všech pěší na chodnících, stíhání všech malých psů, plašení holubů, popelnicové labužnění na všech srajdách co jich venku najde a jiných podobných kratochvílí je za ten den moc až hodně moc a to že opravdu móoooc. Přidejme k tomu neochotu se při rozjařilosti a radosti z volnosti nechat přivolat zpět a když už tak s úspěšností asi tak 20% a je z toho všeho pekelný koktejl, který způsobuje pravidelné výbuchy nevyčerpané energie v nočních až pozdních hodinách kdy mezi 21:30 a 22:30 každý den čekáme, kdy sousedi pod námi zabuší nejdříve na naše dveře lehce rukou a pak na můj obličej těžce pěstí. Naštěstí se tak ještě nestalo. Pokračovat ve čtení “O depresivní sobotě a pohodové neděli – den první”
Odpolední výletík – Dívčí hrady
Horko je zabiják. Když je horko nechce se nikomu nic, natož psům. Sice v neděli už nebyl takový pařák jako v sobotu (uff ještě se mi kouří z hlavy když si na sobotu vzpomenu, ještě že jsme byli u vody … bez Hyeny 😆 ), ale i tak. A protože zlobivosti je nutno v zárodku předcházet a to nejlépe chvilkou drilu vyrazili jsme na Dívčí hrady. Takový malý výletík na rozhýbanou. Tady to už známe, dokonce Hyena to tu už zná. Jako malé štěně tu už byla a mooc se jí tu líbilo. Pokračovat ve čtení “Odpolední výletík – Dívčí hrady”
