místo pro Hyeniny příběhy z našich cest, výletů a společných dobrodružství. Už samo o sobě cestování se psem je jedno velké dobrodružství. I takové plemeno jako německý ohař nemusí pouze běhat po lese a myslivecky pracovat, ale může i s celou svojí smečkou vesele cestovat a prožívat i jiná než čistě pracovní dobrodružství. U každé naší cesty bude i mapka případně celá konkrétní trasa výletu ke stažení. Obecně ohaři potřebují pohyb. Hodně pohybu, horu pohybu, celá pohoří pohybu :-) Ohaří energie je bezmezná a nekonečná. Když není spotřebovávána smysluplným směrem tak akumuluje až do intermegagalaktického výbuchu a to pravidelně večer, nejlépe mezi 21-24 hod. V rámci těchto výbuchů pak vznikají příběhy, které se pak často objevují v rubrice “
Do třetice všeho dobrého, jak se říká. Prodloužený víkend na Slovensku je nutno využít do poslední vteřiny. Nedělní celodenní výlet byl na Velký Kriváň na Malá Fatře, pondělní náročnější pro změnu na malý Salatín v Nízkých Tatrách a do třetice jsme jako odpočinkový a nenáročný výlet zvolili Gaderskou dolinu ve Velké Fatře. Není nad to třemi dny pokrýt tři krásná místa a oblasti na Slovensku. Náš zvolený základní tábor na Malino Brdo byl tedy jako centrum těchto výletů vybrán záměrně a správně, protože to ani do jedné oblasti nebylo příliš daleko. Gaderská dolina je jednou ze dvou dolin přístupných přímo z osady Blatnice na kraji Národního parku Velká Fatra. Pokračovat ve čtení “Slovensko, prodloužený víkend – díl třetí, Gaderská dolina, odpočinkový výlet”
Slovensko, prodloužený víkend – díl druhý, výlet s Hyenou na malý Salatín
Včera vyšel článek o výletu po hřebenech kolem Velkého Kriváně na Malé Fatře, dnes navážu na náš druhý celodenní výlet a to na Malý Salatín v Nízkých Tatrách. Tady je nutno trošku ideově odbočit, neboť jsme zjistili (já jsem to zjistil), že není Salatín jako Salatín. Relativně blízko od sebe jsou Salatíny dva (vlastně dokonce tři, ještě je tam Zadný Salatín). Jeden, ten první, větší je v TANAPu nad Liptovským Mikulášem v blízkosti Baníkova (2178 m.n.m) a Ostrého Roháče (2088 m.n.m) a říká se mu prostě a jasně – Salatín ( 2047 m.n.m). Jak prosté. Ten druhý je pro změnu pod Liptovským Mikulášem v Nízkých Tatrách a byť se na mapě jmenuje také Salatín (jak jinak, že) říká se mu pro změnu malý Salatín (1630 m.n.m). Malý je opět zavádějící slovo, protože když pak stojíte pod ním říkáte si „no ty kr…o, to je ale výška“ nic malého na něm opravdu není. Ale protože má o pouhopouhých 417 m méně, je prostě menší a basta. Pokračovat ve čtení “Slovensko, prodloužený víkend – díl druhý, výlet s Hyenou na malý Salatín”
Slovensko, prodloužený víkend – díl první, Velký Kriváň, výlet s Hyenou po hřebenech
Na Slovensko vyrážíme moc rádi. Za prvé to není moc daleko a za druhé na Slovensku je vždy co objevovat nového. Pravda, do teď jsme vyráželi sami, bez psa a mohli jsme tedy dělat např. hřebenovky ve Vysokých nebo Belianských Tatrách nebo šplhat po hřebenech Nízkých Tater. Ale Slovensko to nejsou jenom vysoké hory, jsou to i kopce na Malé nebo Velké Fatře, Liptov nebo západní část Nízkých Tater, kde se dají se psem dělat také krásné a mnohdy také i náročné tůry po místních kopcích, hřebenech a hřebíncích či odpočinkové nenáročné výlety zelenými dolinami. Na Velký Kriváň padla volba první.
Jánské Lázně, Černá hora, nostalgický okruh po horských boudách
Krkonoše nejsou od Českého ráje zase tak daleko. Den před tím jsme byli na Malé Skále a dělali malý okruh kolem Frýdštejna a sobotní den jsme pro změnu věnovali Krkonoším. Celé jaro jsme měli velké plány, že sem konečně opět zavítáme. Jakmile opadne sníh, jakmile bude tepleji, jakmile přestane pršet, hned jak bude svítit slunce, o velikonocích … . Jaro uteklo jako voda a stále nám to ne a ne vyjít. Až začátek léta nás konečně nakopl a vyrazili jsme. Řekli jsme si, že to tentokrát zkusíme z druhé strany od Jánských Lázní.
Pokračovat ve čtení “Jánské Lázně, Černá hora, nostalgický okruh po horských boudách”
S Hyenou kouzelným pojizeřím a okolím Malé Skály
Začátek července krom léta v plném proudu a začátku prázdnin přináší do našich hektických dnů i pár volných chvil navíc. Letos chytře spojených se sobotou a nedělí v celé 4 volné dny. Byla by určitě škoda je nevyužít k nějakým výletům a spotřebovat toliko nemnoho z ohaří nevyčerpatelné energie, která na konci června byla navíc akumulována z důvodu naší dovolené u moře, kteréž se Hyena účastnit bohužel nemohla (i když by určitě mooooc chtěla) a páru už bylo nutně hodně, hooodně čili moc až nejvíc upustit. Kdyby se tak nestalo mohlo by mnoho důležitých věcí, nábytku a lidí, jiných přímých a nepřímých, dobrovolných i nedobrovolných účastníků energetických hyeniných výbuchů přijít k úhoně nejenom na majetku ale i na zdraví. Pokračovat ve čtení “S Hyenou kouzelným pojizeřím a okolím Malé Skály”
Jarní okruh z Tábora kolem Lužnice do Příběnic a zpět
Jaro je v plném proudu, byla by obrovská škoda někam nevyrazit a nepokračovat v nastavené letošní linii jarních výletů. Od začátku roku jsme nastavili laťku dost vysoko a není víkend abychom s Hyenou někam nepopojeli a nezdolali pár kilometrů. Posledně to byl Osek-Rýzmburk-Vilejšov a zpět. Jí to prospěje nejvíce neboť unavit ohaře procházkami kolem domu opravdu nelze neb těmto krátkým „domácím“ procházkám chybí ten nutný drive, nasazení, svižnost, údernost a cvrkot, který lze provozovat pouze na našich dloooouuuhých výletech mimo teplo domova. Když my nachodíme 20 km Hyena nalítá 28 km. To je pak ku prospěchu jak jí, tak i nám ?. Pokračovat ve čtení “Jarní okruh z Tábora kolem Lužnice do Příběnic a zpět”
Osek – Rýzmburk – Vilejšov a zpět aneb s Hyenou jarními Krušnými horami
Jaro se konečně snaží, seč mu síly stačí a to nejen tady v Praze. Obligátní otázku na konci týdne, co s blížícím se víkendem jsme tentokrát vyřešili pro jistotu už v pátek. Většinu pozdně zimních či brzce jarních výletů jsme trávili letos v Brdech, čím se nám letošní plán zmapovat tuto krásnou část Čech splnil. Na Toku, u Aglai, okolím Padrťských rybníků nebo kolem Halounů. Takže další výlet tímto směrem bude nejspíše až v létě. Nicméně Krušné hory jsou také naším oblíbeným místem a obzvláště jejich střední část mezi Horním Jiřetínem a Dubí je od Prahy dokonce blíže než Krkonoše. Loni jsme několik krásných dnů trávili na Božím Daru což bylo absolutně fantastické. Tentokrát jsme na jednodenní výlet vyrazili k Oseku.
Pokračovat ve čtení “Osek – Rýzmburk – Vilejšov a zpět aneb s Hyenou jarními Krušnými horami”
Druhý pokus o výlet s Hyenou na Padrťské rybníky, Brdy
Je těsně před Velikonocemi a nově volný pátek je vcelku nezvyklým počinem v seznamu volných dnů tohoto roku. My se mu ale nebráníme a v plánu je vrátit se tam, kde jsme naši jarní brdskou výletní pouť k rybníkům před pár dny začali ale museli operativně ukončit, neboť osud nám poslal tehdy do cesty zaběhnutého psa. Padrťské rybníky jsou nejkrásnější částí této oblasti Brd a ujít si ji určitě nenecháme. Pokračovat ve čtení “Druhý pokus o výlet s Hyenou na Padrťské rybníky, Brdy”
Jarní Brdy podruhé, tentokrát z Chouzavé na hřebeny pod Klondajkem a přes Kytín zpátky
Opakuje se to pomalu každý víkend. Co s načatými dvěma dny? Kam se vypravíme tentokrát Hyenu unavit? Cíl je vždy jediný … vybrat takové cesty a výlety kde se Hyena nejlépe sama unaví běháním na volno a my jí v tom výrazně pomůžeme aportováním všeho co je po cestě k dispozici. A Brdy to je nekonečná studnice krásných výletů tedy přesně to, co potřebujeme. V okolí Kytína jsme už byli a tak vyrážíme pouze o jednu vesnici dále a uděláme tentokráte okruh z Chouzavé směrem na Bílý kámen a hřebenovkou pod bývalým vojenským prostorem Klondajk a přes Kytín následně zpět. Slabých 13 km. Pokračovat ve čtení “Jarní Brdy podruhé, tentokrát z Chouzavé na hřebeny pod Klondajkem a přes Kytín zpátky”
Zimní Brdy, nedokončený výlet na Padrťské rybníky s dobrým skutkem na závěr
Brdy jsou taková malá Šumava kousek za Prahou. Lesy, louky, tundra. Na začátku března jsme byli na Toku kde se nám moc líbilo a před tím na podzim i v Halounech a Aglai. Určitě se sem když ne na jaře tak v létě určitě vrátíme. Padrťské rybníky které jsou ještě asi o 30 km dále máme v hledáčku také už delší dobu. Tato prý nejkrásnější část znovu objevených Brd po otevření vojenského prostoru nás láká už dlouho. Tedy neváhali jsme a v neděli vyrazili. Neděle byla vcelku mrazivá a sníh je tento víkend i v Praze, ale to nám vcelku nevadí a Hyena se zahřeje pohybem jako vždycky. Pokračovat ve čtení “Zimní Brdy, nedokončený výlet na Padrťské rybníky s dobrým skutkem na závěr”
