Že umí Hyena skákat jako klokan je stará známá věc. Předvedla to o víkendu v poli obilí. 😆
Petr – smečkočlen 🙂
Jánské Lázně, Černá hora, nostalgický okruh po horských boudách
Krkonoše nejsou od Českého ráje zase tak daleko. Den před tím jsme byli na Malé Skále a dělali malý okruh kolem Frýdštejna a sobotní den jsme pro změnu věnovali Krkonoším. Celé jaro jsme měli velké plány, že sem konečně opět zavítáme. Jakmile opadne sníh, jakmile bude tepleji, jakmile přestane pršet, hned jak bude svítit slunce, o velikonocích … . Jaro uteklo jako voda a stále nám to ne a ne vyjít. Až začátek léta nás konečně nakopl a vyrazili jsme. Řekli jsme si, že to tentokrát zkusíme z druhé strany od Jánských Lázní.
Pokračovat ve čtení „Jánské Lázně, Černá hora, nostalgický okruh po horských boudách“
S Hyenou kouzelným pojizeřím a okolím Malé Skály
Začátek července krom léta v plném proudu a začátku prázdnin přináší do našich hektických dnů i pár volných chvil navíc. Letos chytře spojených se sobotou a nedělí v celé 4 volné dny. Byla by určitě škoda je nevyužít k nějakým výletům a spotřebovat toliko nemnoho z ohaří nevyčerpatelné energie, která na konci června byla navíc akumulována z důvodu naší dovolené u moře, kteréž se Hyena účastnit bohužel nemohla (i když by určitě mooooc chtěla) a páru už bylo nutně hodně, hooodně čili moc až nejvíc upustit. Kdyby se tak nestalo mohlo by mnoho důležitých věcí, nábytku a lidí, jiných přímých a nepřímých, dobrovolných i nedobrovolných účastníků energetických hyeniných výbuchů přijít k úhoně nejenom na majetku ale i na zdraví. Pokračovat ve čtení „S Hyenou kouzelným pojizeřím a okolím Malé Skály“
Jarní okruh z Tábora kolem Lužnice do Příběnic a zpět
Jaro je v plném proudu, byla by obrovská škoda někam nevyrazit a nepokračovat v nastavené letošní linii jarních výletů. Od začátku roku jsme nastavili laťku dost vysoko a není víkend abychom s Hyenou někam nepopojeli a nezdolali pár kilometrů. Posledně to byl Osek-Rýzmburk-Vilejšov a zpět. Jí to prospěje nejvíce neboť unavit ohaře procházkami kolem domu opravdu nelze neb těmto krátkým „domácím“ procházkám chybí ten nutný drive, nasazení, svižnost, údernost a cvrkot, který lze provozovat pouze na našich dloooouuuhých výletech mimo teplo domova. Když my nachodíme 20 km Hyena nalítá 28 km. To je pak ku prospěchu jak jí, tak i nám ?. Pokračovat ve čtení „Jarní okruh z Tábora kolem Lužnice do Příběnic a zpět“
Osek – Rýzmburk – Vilejšov a zpět aneb s Hyenou jarními Krušnými horami
Jaro se konečně snaží, seč mu síly stačí a to nejen tady v Praze. Obligátní otázku na konci týdne, co s blížícím se víkendem jsme tentokrát vyřešili pro jistotu už v pátek. Většinu pozdně zimních či brzce jarních výletů jsme trávili letos v Brdech, čím se nám letošní plán zmapovat tuto krásnou část Čech splnil. Na Toku, u Aglai, okolím Padrťských rybníků nebo kolem Halounů. Takže další výlet tímto směrem bude nejspíše až v létě. Nicméně Krušné hory jsou také naším oblíbeným místem a obzvláště jejich střední část mezi Horním Jiřetínem a Dubí je od Prahy dokonce blíže než Krkonoše. Loni jsme několik krásných dnů trávili na Božím Daru což bylo absolutně fantastické. Tentokrát jsme na jednodenní výlet vyrazili k Oseku.
Pokračovat ve čtení „Osek – Rýzmburk – Vilejšov a zpět aneb s Hyenou jarními Krušnými horami“
Jarní Brdy podruhé, tentokrát z Chouzavé na hřebeny pod Klondajkem a přes Kytín zpátky
Opakuje se to pomalu každý víkend. Co s načatými dvěma dny? Kam se vypravíme tentokrát Hyenu unavit? Cíl je vždy jediný … vybrat takové cesty a výlety kde se Hyena nejlépe sama unaví běháním na volno a my jí v tom výrazně pomůžeme aportováním všeho co je po cestě k dispozici. A Brdy to je nekonečná studnice krásných výletů tedy přesně to, co potřebujeme. V okolí Kytína jsme už byli a tak vyrážíme pouze o jednu vesnici dále a uděláme tentokráte okruh z Chouzavé směrem na Bílý kámen a hřebenovkou pod bývalým vojenským prostorem Klondajk a přes Kytín následně zpět. Slabých 13 km. Pokračovat ve čtení „Jarní Brdy podruhé, tentokrát z Chouzavé na hřebeny pod Klondajkem a přes Kytín zpátky“
Zimní Brdy, nedokončený výlet na Padrťské rybníky s dobrým skutkem na závěr
Brdy jsou taková malá Šumava kousek za Prahou. Lesy, louky, tundra. Na začátku března jsme byli na Toku kde se nám moc líbilo a před tím na podzim i v Halounech a Aglai. Určitě se sem když ne na jaře tak v létě určitě vrátíme. Padrťské rybníky které jsou ještě asi o 30 km dále máme v hledáčku také už delší dobu. Tato prý nejkrásnější část znovu objevených Brd po otevření vojenského prostoru nás láká už dlouho. Tedy neváhali jsme a v neděli vyrazili. Neděle byla vcelku mrazivá a sníh je tento víkend i v Praze, ale to nám vcelku nevadí a Hyena se zahřeje pohybem jako vždycky. Pokračovat ve čtení „Zimní Brdy, nedokončený výlet na Padrťské rybníky s dobrým skutkem na závěr“
S Hyenou z Okoře na Budeč a zpět
Nedělní slunce se snažilo, jak mohlo a nikdo by nehádal, že jenom pár dní před tím bylo v noci -12°C a přes den mohutně sněžilo. Prostě parádní začátek jara, co si víc přát. Dokonce ani zbytky toho několik dnů starého sněhu se už nikde nepovalují a pomalu to je i na oprášení kraťasů ve skříni. Klasická nedělní otázka tedy zněla, co s načatým dnem, bylo by skoro škoda někam nevyrazit a Hyenu trošku neunavit. Pohled do mapy s okolím Prahy ulpívá na Okoři což by nemusel být zas tak špatný nápad. Je to opravdu z Prahy kousek a dlouho jsme tu nebyli. Pokračovat ve čtení „S Hyenou z Okoře na Budeč a zpět“
S Hyenou zimními Brdy okolím vrchu Tok
V Praze už po sněhu nebylo v sobotu ani památky. Kam tedy vyrazit, abychom si jeho poslední zbytky přeci jenom trochu užili a Hyena byla spokojená. V lednu a v únoru jsme se pořádně nikam nedostali, neboť o víkendech byly v plánu úplně jiné činnosti než nějaké zimní treky a trajdání po lese. Naposledy jsme s Hyenou byli taky v Brdech, ale to jsme šli z Kytína do Haloun nebo předtím byl také pěkný výlet kolem obory Aglaia. Proč si to nezopakovat znovu. Počasí slibovalo na sobotu slunce a v bývalém brdském vojenském prostoru jsme ještě nebyli.
Pokračovat ve čtení „S Hyenou zimními Brdy okolím vrchu Tok“
Silvestrovský ohňostrůjný pes aneb odpalujeme s Hyenou rachejtle
Letošního silvestra jsme vyhlíželi s obavami, neboť to měl být úplně první Hyenin silvestr a to hned po jejích prvních narozeninách. Ty sice měla již 28.12., ale slavili jsme je shodou okolností také až na silvestra. Po předchozích mnohaletých zkušenostech ještě s Akirou, kde jsme trávívali silvestra pravidelně v koupelně, pod umyvadlem nebo ve vaně a s nahlas puštěným rádiem neboť chudák silvestra vůbec nedávala jsme čekali něco podobného i teď. Byla už několik dní předem tak vystresovaná, že to jinak opravdu nešlo. Jenom malá petarda kdesi v dáli byla pro ni impulzem k úprku honem domů a nebýt pevné vodítko asi by ho přetrhla. Pokračovat ve čtení „Silvestrovský ohňostrůjný pes aneb odpalujeme s Hyenou rachejtle“