Jo, jo. Utíká to jako voda. Není to tak dávno co jsme se byli několikrát na Hyenu jako maličkaté štěně podívat, když se ještě v chumlu sourozenců jako poloslepé klubko na vratkých nožkách kolíbavě seznamovala se světem okolo a také i později, když už jako větší psí batole již řádila s ostatními jak v kotci, tak potom i na zahradě. Všem nám připadá jako by to bylo včera. Člověk by neřekl, jak se z toho malého bílého klubka s černými skvrnami, co se vešlo v pohodě do dlaně a ještě zbylo místo se stala velká černá divočina s bílými skvrnkami a skoro 30 kily živé váhy. Pokračovat ve čtení “Slavíme narozeniny – Hyeně je celý rok!”
O depresivní sobotě a pohodové neděli – den druhý
Jak se nám dařilo respektive nedařilo včera v sobotu s naší snahou o ovládnutí vulkánu jménem německý ohař a našem testu netestu půjčeného pípáku již víte. Nic moc začátek. Ale, tento nehezký den měl pokračování a to v neděli na stejném místě o mírně brzkém skoro poledním času, kdy na louce nad Zlíchovem nebyla ani pověstná noha. Tedy krom našich celkem čtyřech obutých a čtyřech neposedných tlap. Hyena byla po vystoupení z auta stejně divoká jako včera, už se viděla, jak bude zase lítat na louce jak šílenej sprinter lehce skříženej s vystřelenou nukleární raketou a tak jsme kopeček od parkoviště k lesní cestě spíše vyběhli jak vyšli. Pokračovat ve čtení “O depresivní sobotě a pohodové neděli – den druhý”
O depresivní sobotě a pohodové neděli – den první
Hyena je jak na péro to je fakt. Jak má málo pohybu (a že ho má sakra málo) je to trága. Má dny, kdy je mazel k pohledání a dny, kdy je na zabití a my na prášky. Běžný den se nedá moc dobře vypustit na volno neb rizik jako nečekané podražení vratkých berlí důchodcům, poskákání a olíbání s ohaří radostí všech malých dětí v okolí, vítání všech pěší na chodnících, stíhání všech malých psů, plašení holubů, popelnicové labužnění na všech srajdách co jich venku najde a jiných podobných kratochvílí je za ten den moc až hodně moc a to že opravdu móoooc. Přidejme k tomu neochotu se při rozjařilosti a radosti z volnosti nechat přivolat zpět a když už tak s úspěšností asi tak 20% a je z toho všeho pekelný koktejl, který způsobuje pravidelné výbuchy nevyčerpané energie v nočních až pozdních hodinách kdy mezi 21:30 a 22:30 každý den čekáme, kdy sousedi pod námi zabuší nejdříve na naše dveře lehce rukou a pak na můj obličej těžce pěstí. Naštěstí se tak ještě nestalo. Pokračovat ve čtení “O depresivní sobotě a pohodové neděli – den první”
Pokračování brdské anabáze, s Hyenou z Kytína do Haloun a zpět
V Brdech je hezky vždycky i když počasí někdy úplně nepřeje. V tomto duchu jsme se rozhodli, že výlet z minulého týdne tímto směrem zopakujeme, pouze se posuneme o kousek dále než posledně. Předpověď nebyla nic moc ale co se dá dělat. Hyena nesnáší cestování autem kamkoli (alespoň když nic tak se uraženě tváří a to jí jde dokonale), ale když dojedeme na místo je vše šmahem zapomenuto. Pak je k neudržení a výstup z auta je spíše útěkem nebo hysterickým úprkem a být otevřené boční okénko (jakékoli v autě ), byl by to čistý průskok skrz. Pokračovat ve čtení “Pokračování brdské anabáze, s Hyenou z Kytína do Haloun a zpět”
S Hyenou Brdskými lesy – obora Aglaia
Jeden z posledních víkendů s vidinou zbytků babího léta opět lákal k nějakému výletu v okolí Prahy. Co tedy s načatým odpolednem? Posledně jsme byli kousek pod Dobříší a bylo to fajn co tedy zkusit opět tento směr ale druhou stranu města. Fajn, sedáme do auta a za 40 min vyskakujeme na kraji Dobříše u židovského hřbitova. Pokračovat ve čtení “S Hyenou Brdskými lesy – obora Aglaia”
S Hyenou kolem Sychrovského potoka
Pršet ráno přestalo. Co tedy s načatým dnem. Vyrazíme někam za Prahu. Dopoledne se sice moc nevydařilo, ale je ten správný okamžik to nějak napravit a vylepšit. Po chvilce bádání nad mapou a škrtáním míst kde jsme byli loni, předloni, míst kam se nám moc nechce, potom míst kam se nám sice chce ale až v létě, míst s potokem, bez potoka, chceme do lesa nebo do města …. a … a pak nás to přestalo bavit. Klasika. Každo-víkendové spekulování nad mapou, kam se tentokrát vydáme. Vyrážíme každý víkend. Až na vyjímky. Místa kolem Prahy jsou dokonale zmapovaná. Pokračovat ve čtení “S Hyenou kolem Sychrovského potoka”
O jednom nepovedeném sobotním ránu a vydařené odpolední procházce
Sobotní ranní počasí tehdy moc nelákalo k velkým procházkám, ale co se dá dělat. Celou noc pršelo. Vstali jsme relativně brzo (na sobotu) a ani Hyeně se z pelechu moc nechtělo. A nebudu lhát, nám taky ne. Vyběhli jsme tedy před barák na rychlé ranní vyvenčení. Zmoklí jsme se vrátili asi po 15 min. Sotva jsme trochu uschli koukám z okna, že se venku prohánějí naši dva „kámoši“. Odrostlejší štěně vlčáka a náš kamarád z domu, také velký pesan, jak jinak. S Hyenou na sebe nedají dopustit a když se potkají v přízemí u výtahů je to vždycky tak velké vítání, že je půlka procházky v čudu už na začátku. Pokračovat ve čtení “O jednom nepovedeném sobotním ránu a vydařené odpolední procházce”
Puberta je malé peklo na zemi
Hyeně je 8 měsíců. Není už to rozverné štěně, co tráví celý svůj dlouhý den objevováním nových důležitých věcí a zkoušením, co ty věci (a my) snesou a vydrží, ale je to poloviční dospělec. No dobře, skoro poloviční dospělec. Je to vidět i na psech co potkáváme na procházkách. Už Hyenu neberou jako ten malý uzlík, co je o něco větší než jezevčík a co sotva plete nohama a není pro ně žádným ohrožením, ale je to už velký pes (psina). Cítím ten malý respekt, když se potkávají. Už tak vehementně nevrtí ocasem, když na ni narazí, nejsou v klidu když je Hyena očuchává. Berou ji jako velkého psa. Velký pes je již riziko. Plíživý záškodník – puberta. Pokračovat ve čtení “Puberta je malé peklo na zemi”
Šumavské pastorále III. – celodenní výlet s Hyenou v okolí Horské Kvildy
Krásné sobotní ráno. Předpověď slibuje oblohu bez mráčku a je tedy čas na plánovaný celodenní výlet. Rychle snídáme a balíme. Přemýšlím, jestli vzít stopovačku až bude mít Hyena potřebu opět plavat v potoce, ale pak to zamítám. Přeci jenom budeme se pohybovat více v lese a kolem Horské Kvildy asi nebude ani potřeba. Vše je rychle nachystáno a tak vyrážíme. Od pensionu opět šlapeme kousek dolů směrem na Modravu po silnici. Je to ale jenom pár desítek metrů k první odbočce na žlutou. Cesta nás vede do kopce nad Filipovu huť kolem restaurace Hájenka. Kocháme se výhledem zpátky k Filipce a také novými, kameny obloženými domy u cesty. Pokračovat ve čtení “Šumavské pastorále III. – celodenní výlet s Hyenou v okolí Horské Kvildy”
Šumavské pastorále II. – s Hyenou rezervacemi kolem Modravy
(pokračování) Dopolední výlet na rozchození se vydařil. Vybaleno již máme tak je škoda nepokračovat i odpoledne. Do večeře je ještě daleko, to bychom mohli ještě pár kilometrů přidat. Balíme potřebné věci, doplňuji odměny pro Hyenu ať má motivaci a vyrážíme. Nic složitého nedáme, výlet plánuji tak max na 2,5 hodiny. Hyena už si stačila odpočinout od dopoledního treku a tak vyrážíme. Od pensionu klesáme pár stovek metrů níže kolem silnice až na odbočku po žluté značce u autobusové zastávky. Pár metrů od silnice již začíná I.zóna parku kolem Filipohuťského potoka. Pokračovat ve čtení “Šumavské pastorále II. – s Hyenou rezervacemi kolem Modravy”
