Štítek: Elisia

Publikováno

Osek – Rýzmburk – Vilejšov a zpět aneb s Hyenou jarními Krušnými horami

Jaro se konečně snaží, seč mu síly stačí a to nejen tady v Praze. Obligátní otázku na konci týdne, co s blížícím se víkendem jsme tentokrát vyřešili pro jistotu už v pátek. Většinu pozdně zimních či brzce jarních výletů jsme trávili letos v Brdech, čím se nám letošní plán zmapovat tuto krásnou část Čech splnil. Na Toku, u Aglai, okolím Padrťských rybníků nebo kolem Halounů. Takže další výlet tímto směrem bude nejspíše až v létě. Nicméně Krušné hory jsou také naším oblíbeným místem a obzvláště jejich střední část mezi Horním Jiřetínem a Dubí je od Prahy dokonce blíže než Krkonoše. Loni jsme několik krásných dnů trávili na Božím Daru což bylo absolutně fantastické. Tentokrát jsme na jednodenní výlet vyrazili k Oseku.

Pokračovat ve čtení „Osek – Rýzmburk – Vilejšov a zpět aneb s Hyenou jarními Krušnými horami“

Publikováno

Druhý pokus o výlet s Hyenou na Padrťské rybníky, Brdy

Je těsně před Velikonocemi a nově volný pátek je vcelku nezvyklým počinem v seznamu volných dnů tohoto roku. My se mu ale nebráníme a v plánu je vrátit se tam, kde jsme naši jarní brdskou výletní pouť k rybníkům před pár dny začali ale museli operativně ukončit, neboť osud nám poslal tehdy do cesty zaběhnutého psa. Padrťské rybníky jsou nejkrásnější částí této oblasti Brd a ujít si ji určitě nenecháme. Pokračovat ve čtení „Druhý pokus o výlet s Hyenou na Padrťské rybníky, Brdy“

Publikováno

Jarní Brdy podruhé, tentokrát z Chouzavé na hřebeny pod Klondajkem a přes Kytín zpátky

Opakuje se to pomalu každý víkend. Co s načatými dvěma dny? Kam se vypravíme tentokrát Hyenu unavit? Cíl je vždy jediný … vybrat takové cesty a výlety kde se Hyena nejlépe sama unaví běháním na volno a my jí v tom výrazně pomůžeme aportováním všeho co je po cestě k dispozici. A Brdy to je nekonečná studnice krásných výletů tedy přesně to, co potřebujeme. V okolí Kytína jsme už byli a tak vyrážíme pouze o jednu vesnici dále a uděláme tentokráte okruh z Chouzavé směrem na Bílý kámen a hřebenovkou pod bývalým vojenským prostorem Klondajk a přes Kytín následně zpět.  Slabých 13 km. Pokračovat ve čtení „Jarní Brdy podruhé, tentokrát z Chouzavé na hřebeny pod Klondajkem a přes Kytín zpátky“

Publikováno

S Hyenou zimními Brdy okolím vrchu Tok

zimní brdská idyla

V Praze už po sněhu nebylo v sobotu ani památky. Kam tedy vyrazit, abychom si jeho poslední zbytky přeci jenom trochu užili a Hyena byla spokojená. V lednu a v únoru jsme se pořádně nikam nedostali, neboť o víkendech byly v plánu úplně jiné činnosti než nějaké zimní treky a trajdání po lese. Naposledy jsme s Hyenou byli taky v Brdech, ale to jsme šli z Kytína do Haloun nebo předtím byl také pěkný výlet kolem obory Aglaia. Proč si to nezopakovat znovu. Počasí slibovalo na sobotu slunce a v bývalém brdském vojenském prostoru jsme ještě nebyli.

Pokračovat ve čtení „S Hyenou zimními Brdy okolím vrchu Tok“

Publikováno

Silvestrovský ohňostrůjný pes aneb odpalujeme s Hyenou rachejtle

Letošního silvestra jsme vyhlíželi s obavami, neboť to měl být úplně první Hyenin silvestr a to hned po jejích prvních narozeninách. Ty sice měla již 28.12., ale slavili jsme je shodou okolností také až na silvestra. Po předchozích mnohaletých zkušenostech ještě s Akirou, kde jsme trávívali silvestra pravidelně v koupelně, pod umyvadlem nebo ve vaně a s nahlas puštěným rádiem neboť chudák silvestra vůbec nedávala jsme čekali něco podobného i teď. Byla už několik dní předem tak vystresovaná, že to jinak opravdu nešlo. Jenom malá petarda kdesi v dáli byla pro ni impulzem k úprku honem domů a nebýt pevné vodítko asi by ho přetrhla. Pokračovat ve čtení „Silvestrovský ohňostrůjný pes aneb odpalujeme s Hyenou rachejtle“

Publikováno

Slavíme narozeniny – Hyeně je celý rok!

narozeninový dortJo, jo. Utíká to jako voda. Není to tak dávno co jsme se byli několikrát na Hyenu jako maličkaté štěně podívat, když se ještě v chumlu sourozenců jako poloslepé klubko na vratkých nožkách kolíbavě seznamovala se světem okolo a také i později, když už jako větší psí batole již řádila s ostatními jak v kotci, tak potom i na zahradě. Všem nám připadá jako by to bylo včera. Člověk by neřekl, jak se z toho malého bílého klubka s černými skvrnami, co se vešlo v pohodě do dlaně a ještě zbylo místo se stala velká černá divočina s bílými skvrnkami a skoro 30 kily živé váhy. Pokračovat ve čtení „Slavíme narozeniny – Hyeně je celý rok!“

Publikováno

O depresivní sobotě a pohodové neděli – den druhý

německý ohařJak se nám dařilo respektive nedařilo včera v sobotu s naší snahou o ovládnutí vulkánu jménem německý ohař a našem testu netestu půjčeného pípáku již víte.  Nic moc začátek. Ale, tento nehezký den měl pokračování a to v neděli na stejném místě o mírně brzkém skoro poledním času, kdy na louce nad Zlíchovem nebyla ani pověstná noha. Tedy krom našich celkem čtyřech obutých a čtyřech neposedných tlap. Hyena byla po vystoupení z auta stejně divoká jako včera, už se viděla, jak bude zase lítat na louce jak šílenej sprinter lehce skříženej s vystřelenou nukleární raketou a tak jsme kopeček od parkoviště k lesní cestě spíše vyběhli jak vyšli. Pokračovat ve čtení „O depresivní sobotě a pohodové neděli – den druhý“

Publikováno

O depresivní sobotě a pohodové neděli – den první

německý ohař HyenaHyena je jak na péro to je fakt. Jak má málo pohybu (a že ho má sakra málo) je to trága. Má dny, kdy je mazel k pohledání a dny, kdy je na zabití a my na prášky. Běžný den se nedá moc dobře vypustit na volno neb rizik jako nečekané podražení vratkých berlí důchodcům, poskákání a olíbání s ohaří radostí všech malých dětí v okolí, vítání všech pěší na chodnících, stíhání všech malých psů, plašení holubů, popelnicové labužnění na všech srajdách co jich venku najde a jiných podobných kratochvílí je za ten den moc až hodně moc a to že opravdu móoooc.  Přidejme k tomu neochotu se při rozjařilosti a radosti z volnosti nechat přivolat zpět a když už tak s úspěšností asi tak 20% a je z toho všeho pekelný koktejl, který způsobuje pravidelné výbuchy nevyčerpané energie v nočních až pozdních hodinách kdy mezi 21:30 a 22:30 každý den čekáme, kdy sousedi pod námi zabuší nejdříve na naše dveře lehce rukou a pak na můj obličej těžce pěstí. Naštěstí se tak ještě nestalo. Pokračovat ve čtení „O depresivní sobotě a pohodové neděli – den první“

Publikováno

Pokračování brdské anabáze, s Hyenou z Kytína do Haloun a zpět

německý ohař - cesta alejíV Brdech je hezky vždycky i když počasí někdy úplně nepřeje. V tomto duchu jsme se rozhodli, že výlet z minulého týdne tímto směrem zopakujeme, pouze se posuneme o kousek dále než posledně. Předpověď nebyla nic moc ale co se dá dělat. Hyena nesnáší cestování autem kamkoli (alespoň když nic tak se uraženě tváří a to jí jde dokonale), ale když dojedeme na místo je vše šmahem zapomenuto. Pak je k neudržení a výstup z auta je spíše útěkem nebo hysterickým úprkem a být otevřené boční okénko (jakékoli v autě ), byl by to čistý průskok skrz. Pokračovat ve čtení „Pokračování brdské anabáze, s Hyenou z Kytína do Haloun a zpět“

Publikováno

S Hyenou Brdskými lesy – obora Aglaia

tunel do podzimuJeden z posledních víkendů s vidinou zbytků babího léta opět lákal k nějakému výletu v okolí Prahy. Co tedy s načatým odpolednem? Posledně jsme byli kousek pod Dobříší a bylo to fajn co tedy zkusit opět tento směr ale druhou stranu města. Fajn, sedáme do auta a za 40 min vyskakujeme na kraji Dobříše u židovského hřbitova. Pokračovat ve čtení „S Hyenou Brdskými lesy – obora Aglaia“