Sobotní ranní počasí tehdy moc nelákalo k velkým procházkám, ale co se dá dělat. Celou noc pršelo. Vstali jsme relativně brzo (na sobotu) a ani Hyeně se z pelechu moc nechtělo. A nebudu lhát, nám taky ne. Vyběhli jsme tedy před barák na rychlé ranní vyvenčení. Zmoklí jsme se vrátili asi po 15 min. Sotva jsme trochu uschli koukám z okna, že se venku prohánějí naši dva „kámoši“. Odrostlejší štěně vlčáka a náš kamarád z domu, také velký pesan, jak jinak. S Hyenou na sebe nedají dopustit a když se potkají v přízemí u výtahů je to vždycky tak velké vítání, že je půlka procházky v čudu už na začátku. Pokračovat ve čtení “O jednom nepovedeném sobotním ránu a vydařené odpolední procházce”
Puberta je malé peklo na zemi
Hyeně je 8 měsíců. Není už to rozverné štěně, co tráví celý svůj dlouhý den objevováním nových důležitých věcí a zkoušením, co ty věci (a my) snesou a vydrží, ale je to poloviční dospělec. No dobře, skoro poloviční dospělec. Je to vidět i na psech co potkáváme na procházkách. Už Hyenu neberou jako ten malý uzlík, co je o něco větší než jezevčík a co sotva plete nohama a není pro ně žádným ohrožením, ale je to už velký pes (psina). Cítím ten malý respekt, když se potkávají. Už tak vehementně nevrtí ocasem, když na ni narazí, nejsou v klidu když je Hyena očuchává. Berou ji jako velkého psa. Velký pes je již riziko. Plíživý záškodník – puberta. Pokračovat ve čtení “Puberta je malé peklo na zemi”
Šumavské pastorále III. – celodenní výlet s Hyenou v okolí Horské Kvildy
Krásné sobotní ráno. Předpověď slibuje oblohu bez mráčku a je tedy čas na plánovaný celodenní výlet. Rychle snídáme a balíme. Přemýšlím, jestli vzít stopovačku až bude mít Hyena potřebu opět plavat v potoce, ale pak to zamítám. Přeci jenom budeme se pohybovat více v lese a kolem Horské Kvildy asi nebude ani potřeba. Vše je rychle nachystáno a tak vyrážíme. Od pensionu opět šlapeme kousek dolů směrem na Modravu po silnici. Je to ale jenom pár desítek metrů k první odbočce na žlutou. Cesta nás vede do kopce nad Filipovu huť kolem restaurace Hájenka. Kocháme se výhledem zpátky k Filipce a také novými, kameny obloženými domy u cesty. Pokračovat ve čtení “Šumavské pastorále III. – celodenní výlet s Hyenou v okolí Horské Kvildy”
Šumavské pastorále II. – s Hyenou rezervacemi kolem Modravy
(pokračování) Dopolední výlet na rozchození se vydařil. Vybaleno již máme tak je škoda nepokračovat i odpoledne. Do večeře je ještě daleko, to bychom mohli ještě pár kilometrů přidat. Balíme potřebné věci, doplňuji odměny pro Hyenu ať má motivaci a vyrážíme. Nic složitého nedáme, výlet plánuji tak max na 2,5 hodiny. Hyena už si stačila odpočinout od dopoledního treku a tak vyrážíme. Od pensionu klesáme pár stovek metrů níže kolem silnice až na odbočku po žluté značce u autobusové zastávky. Pár metrů od silnice již začíná I.zóna parku kolem Filipohuťského potoka. Pokračovat ve čtení “Šumavské pastorále II. – s Hyenou rezervacemi kolem Modravy”
Šumavské pastorále I. – výlet kolem Vchnicko-Tetovského kanálu
Konec srpna je pravidelně kouzelný. Všude je již většinou klid, turistů již také výrazně ubylo a děti se chystají pomalu do školy. Je tedy čas vyrazit někam do přírody. Šumavské končiny milujeme a tak volba byla jednoznačná. Prodloužený víkend strávíme s Hyenou na Šumavě. Předpověď počasí slibovala skoro letní tropy, takže trojboj pátek-sobota-neděle bude víc jak příjemný. Naše výlety tímto směrem většinou míří do Modravy kde máme už hoodně našlapáno, ale tentokráte míříme hned vedle a to do Filipovy hutě. K Vydře je to co by kamenem dohodil a k Modravě jakbysmet. A těch pár cest co ještě neznáme obratem rychle objevíme. Pokračovat ve čtení “Šumavské pastorále I. – výlet kolem Vchnicko-Tetovského kanálu”
Kokořínsko okolo a kolem aneb s ohařem do skal
Předpověď počasí na víkend byla excelentní, takže co budeme dělat, zaznělo v pátek. No vymyslíme nějaké pěkné treky, to je jasné. Fajn myšlenka, někam kde jsme dlouho nebyli. Rekognoskací mapy jsme došli k názoru, že jsme už všude kolem Prahy byli, někde za poslední 2 měsíce i několikrát … takže někam dále? Jasně, Kokořínsko tam je fajn a dneska tam bude i stín. A co je pro utahání Hyeny nejdůležitější milé děti … no přece pohyb, to dá rozum. Pokračovat ve čtení “Kokořínsko okolo a kolem aneb s ohařem do skal”
Něco málo na úvod aneb naše první německá ohařka
Hyena se tady už o sobě rozpovídala dostatečně, ale něco by to pořád ještě chtělo a to něco je vysvětlení proč to vlastně všechno děláme. Proč zrovna web o psech (o jednom … německém ohaři, vlastně jedné … ohařce) s infantilním pojetím a dětským přístupem k webovému deníčku. Proč zrovna německý ohař a ne pudl nebo dalmatin. Co nás vede k tomu se tady rozvášňovat a rozepisovat, vkládat fotky, vzpomínat na všechny věci co se nám kdy staly. Cesty a příběhy z nich, proč někoho obtěžujeme našimi radostmi, ale i starostmi. Na co řešíme neúspěchy a zklamání a k tomu všemu ještě chceme po vás, aby jste uzmuli trochu svého drahocenného času a věnovali ho čtení těchto neumělých řádek? Je to prosté … Pokračovat ve čtení “Něco málo na úvod aneb naše první německá ohařka”
