Rok 2018 je za námi. Byl to rok v lecčemž hektický ale cestovatelsky krásný a bohatý. Od ledna až do srpna jsme s Hyenou stihli spoustu výletů a dobrodružství a to nejenom po vlastech českých ale nakoukli jsme také kousek za hranice. Vzpomeňme například na jarní výlety do Brd, na Tok na Klondajk nebo Padrťské rybníky, okolím Okoře, dubnový výlet jarními Krušnými horami nebo z Tábora kolem Lužnice. Na začátku léta jsme s Hyenou pokořili Malou Skálu, byli jsme v Jánských lázních a na Černé hoře ale stihli jsme také procestovat kus Slovenska, malý Salatín, šplhali jsme na Velký Kriváň nebo objevovali Gaderskou dolinu. Byl to rok krásný ale také zlomový což způsobilo, že jsme druhou polovinu roku neměli již na výlety mnoho času.
Pokračovat ve čtení „Za sněhem do Českého ráje okolím Hrubé Skály“
Začátek července krom léta v plném proudu a začátku prázdnin přináší do našich hektických dnů i pár volných chvil navíc. Letos chytře spojených se sobotou a nedělí v celé 4 volné dny. Byla by určitě škoda je nevyužít k nějakým výletům a spotřebovat toliko nemnoho z ohaří nevyčerpatelné energie, která na konci června byla navíc akumulována z důvodu naší dovolené u moře, kteréž se Hyena účastnit bohužel nemohla (i když by určitě mooooc chtěla) a páru už bylo nutně hodně, hooodně čili moc až nejvíc upustit. Kdyby se tak nestalo mohlo by mnoho důležitých věcí, nábytku a lidí, jiných přímých a nepřímých, dobrovolných i nedobrovolných účastníků energetických hyeniných výbuchů přijít k úhoně nejenom na majetku ale i na zdraví.