S Hyenou Brdskými lesy – obora Aglaia

tunel do podzimuJeden z posledních víkendů s vidinou zbytků babího léta opět lákal k nějakému výletu v okolí Prahy. Co tedy s načatým odpolednem? Posledně jsme byli kousek pod Dobříší a bylo to fajn co tedy zkusit opět tento směr ale druhou stranu města. Fajn, sedáme do auta a za 40 min vyskakujeme na kraji Dobříše u židovského hřbitova. Pokračovat ve čtení “S Hyenou Brdskými lesy – obora Aglaia”

S Hyenou kolem Sychrovského potoka

Pršet ráno přestalo. Co tedy s načatým dnem. Vyrazíme někam za Prahu. Dopoledne se sice moc nevydařilo, ale je ten správný okamžik to nějak napravit a vylepšit. Po chvilce bádání nad mapou a škrtáním míst kde jsme byli loni, předloni, míst kam se nám moc nechce, potom míst kam se nám sice chce ale až v létě, míst s potokem, bez potoka, chceme do lesa nebo do města ….  a … a pak nás to přestalo bavit. Klasika. Každo-víkendové spekulování nad mapou, kam se tentokrát vydáme. Vyrážíme každý víkend. Až na vyjímky. Místa kolem Prahy jsou dokonale zmapovaná. Pokračovat ve čtení “S Hyenou kolem Sychrovského potoka”

O jednom nepovedeném sobotním ránu a vydařené odpolední procházce

Sobotní ranní počasí tehdy moc nelákalo k velkým procházkám, ale co se dá dělat. Celou noc pršelo. Vstali jsme relativně brzo (na sobotu) a ani Hyeně se z pelechu moc nechtělo. A nebudu lhát, nám taky ne. Vyběhli jsme tedy před barák na rychlé ranní vyvenčení. Zmoklí jsme se vrátili asi po 15 min. Sotva jsme trochu uschli koukám z okna, že se venku prohánějí naši dva „kámoši“. Odrostlejší štěně vlčáka a náš kamarád z domu, také velký pesan,  jak jinak. S Hyenou na sebe nedají dopustit a když se potkají v přízemí u výtahů je to vždycky tak velké vítání, že je půlka procházky v čudu už na začátku.   Pokračovat ve čtení “O jednom nepovedeném sobotním ránu a vydařené odpolední procházce”

Puberta je malé peklo na zemi

Hyena - německý ohařHyeně je 8 měsíců. Není už to rozverné štěně, co tráví celý svůj dlouhý den objevováním nových důležitých věcí a zkoušením, co ty věci (a my) snesou a vydrží, ale je to poloviční dospělec. No dobře, skoro poloviční dospělec. Je to vidět i na psech co potkáváme na procházkách. Už Hyenu neberou jako ten malý uzlík, co je o něco větší než jezevčík a co sotva plete nohama a není pro ně žádným ohrožením, ale je to už velký pes (psina). Cítím ten malý respekt, když se potkávají. Už tak vehementně nevrtí ocasem, když na ni narazí, nejsou v klidu když je Hyena očuchává. Berou ji jako velkého psa. Velký pes je již riziko. Plíživý záškodník – puberta. Pokračovat ve čtení “Puberta je malé peklo na zemi”

Šumavské pastorále III. – celodenní výlet s Hyenou v okolí Horské Kvildy

Krásné sobotní ráno. Předpověď slibuje oblohu bez mráčku a je tedy čas na plánovaný celodenní výlet. Rychle snídáme a balíme. Přemýšlím, jestli vzít stopovačku až bude mít Hyena potřebu opět plavat v potoce, ale pak to zamítám. Přeci jenom budeme se pohybovat více v lese a kolem Horské Kvildy asi nebude ani potřeba. Vše je rychle nachystáno a tak vyrážíme. Od pensionu opět šlapeme kousek dolů směrem na Modravu po silnici. Je to ale jenom pár desítek metrů k první odbočce na žlutou. Cesta nás vede do kopce nad Filipovu huť kolem restaurace Hájenka. Kocháme se výhledem zpátky k Filipce a také novými, kameny obloženými domy u cesty. Pokračovat ve čtení “Šumavské pastorále III. – celodenní výlet s Hyenou v okolí Horské Kvildy”

Šumavské pastorále II. – s Hyenou rezervacemi kolem Modravy

(pokračování) Dopolední výlet na rozchození se vydařil. Vybaleno již máme tak je škoda nepokračovat i odpoledne. Do večeře je ještě daleko, to bychom mohli ještě pár kilometrů přidat. Balíme potřebné věci, doplňuji odměny pro Hyenu ať má motivaci a vyrážíme. Nic složitého nedáme, výlet plánuji tak max na 2,5 hodiny. Hyena už si stačila odpočinout od dopoledního treku a tak vyrážíme. Od pensionu klesáme pár stovek metrů níže kolem silnice až na odbočku po žluté značce u autobusové zastávky.  Pár metrů od silnice již začíná I.zóna parku kolem Filipohuťského potoka. Pokračovat ve čtení “Šumavské pastorále II. – s Hyenou rezervacemi kolem Modravy”

Šumavské pastorále I. – výlet kolem Vchnicko-Tetovského kanálu

Konec srpna je pravidelně kouzelný. Všude je již většinou klid, turistů již také výrazně ubylo a děti se chystají pomalu do školy. Je tedy čas vyrazit někam do přírody. Šumavské končiny milujeme a tak volba byla jednoznačná. Prodloužený víkend strávíme s Hyenou na Šumavě. Předpověď počasí slibovala skoro letní tropy, takže trojboj pátek-sobota-neděle bude víc jak příjemný. Naše výlety tímto směrem většinou míří do Modravy kde máme už hoodně našlapáno, ale tentokráte míříme hned vedle a to do Filipovy hutě. K Vydře je to co by kamenem dohodil a k Modravě jakbysmet. A těch pár cest co ještě neznáme obratem rychle objevíme. Pokračovat ve čtení “Šumavské pastorále I. – výlet kolem Vchnicko-Tetovského kanálu”

Kolem Plešivce aneb i v Brdech je krásně

na vrcholuSobotní výlet se podařil a na Kokořínsku bylo krásně. Otázka tedy zněla, co s načatou nedělí. Opět kondiční výletík to bylo jasné, Hyena potřebuje pohyb jako prase drbání. Tož dobrá, od včerejška máme batoh zabalený a pamlsky taky ještě zbyly. Doplňujeme vodu a vyrážíme. Tentokrát jsme vybrali krásný kopec v Brdech, kde to už známe. Na Plešivec to také není z Prahy moc daleko takže bylo rozhodnuto. Pokračovat ve čtení “Kolem Plešivce aneb i v Brdech je krásně”

Kurz plavání a potápění aneb umí ohaři plavat ?

Vltava a okolíPlánovaná nedělní procházka kolem vody se vydařila. Vltava je na toto naprosto skvělá. Chtěli jsme nějaký krátký ale dostatečně “náročný” výletík tak na jeden a půl hoďky, abychom unavili sebe a hlavně Hyenu  a také aby to nebylo moc daleko.  A protože jsme měli cestu do Troji spojili jsme nutné s užitečným. To, co je v nadpisu, tedy plavání a potápění nebylo v plánu cesty ani náhodou, ale o tom až dále. Pokračovat ve čtení “Kurz plavání a potápění aneb umí ohaři plavat ?”

Něco málo na úvod aneb naše první německá ohařka

německý ohař - HyenaHyena se tady už o sobě rozpovídala dostatečně, ale něco by to pořád ještě chtělo a to něco je vysvětlení proč to vlastně všechno děláme. Proč zrovna web o psech (o jednom … německém ohaři, vlastně jedné … ohařce) s infantilním pojetím a dětským přístupem k webovému deníčku. Proč zrovna německý ohař a ne pudl nebo dalmatin. Co nás vede k tomu se tady rozvášňovat a rozepisovat, vkládat fotky, vzpomínat na všechny věci co se nám kdy staly. Cesty a příběhy z nich, proč někoho obtěžujeme našimi radostmi, ale i starostmi. Na co řešíme neúspěchy a zklamání a k tomu všemu ještě chceme po vás, aby jste uzmuli trochu svého drahocenného času a věnovali ho čtení těchto neumělých řádek?  Je to prosté … Pokračovat ve čtení “Něco málo na úvod aneb naše první německá ohařka”