Osek – Rýzmburk – Vilejšov a zpět aneb s Hyenou jarními Krušnými horami

Jaro se konečně snaží, seč mu síly stačí a to nejen tady v Praze. Obligátní otázku na konci týdne, co s blížícím se víkendem jsme tentokrát vyřešili pro jistotu už v pátek. Většinu pozdně zimních či brzce jarních výletů jsme trávili letos v Brdech, čím se nám letošní plán zmapovat tuto krásnou část Čech splnil. Na Toku, u Aglai, okolím Padrťských rybníků nebo kolem Halounů. Takže další výlet tímto směrem bude nejspíše až v létě. Nicméně Krušné hory jsou také naším oblíbeným místem a obzvláště jejich střední část mezi Horním Jiřetínem a Dubí je od Prahy dokonce blíže než Krkonoše. Loni jsme několik krásných dnů trávili na Božím Daru což bylo absolutně fantastické. Tentokrát jsme na jednodenní výlet vyrazili k Oseku.

Pokračovat ve čtení “Osek – Rýzmburk – Vilejšov a zpět aneb s Hyenou jarními Krušnými horami”

Druhý pokus o výlet s Hyenou na Padrťské rybníky, Brdy

Je těsně před Velikonocemi a nově volný pátek je vcelku nezvyklým počinem v seznamu volných dnů tohoto roku. My se mu ale nebráníme a v plánu je vrátit se tam, kde jsme naši jarní brdskou výletní pouť k rybníkům před pár dny začali ale museli operativně ukončit, neboť osud nám poslal tehdy do cesty zaběhnutého psa. Padrťské rybníky jsou nejkrásnější částí této oblasti Brd a ujít si ji určitě nenecháme. Pokračovat ve čtení “Druhý pokus o výlet s Hyenou na Padrťské rybníky, Brdy”

Jarní Brdy podruhé, tentokrát z Chouzavé na hřebeny pod Klondajkem a přes Kytín zpátky

Opakuje se to pomalu každý víkend. Co s načatými dvěma dny? Kam se vypravíme tentokrát Hyenu unavit? Cíl je vždy jediný … vybrat takové cesty a výlety kde se Hyena nejlépe sama unaví běháním na volno a my jí v tom výrazně pomůžeme aportováním všeho co je po cestě k dispozici. A Brdy to je nekonečná studnice krásných výletů tedy přesně to, co potřebujeme. V okolí Kytína jsme už byli a tak vyrážíme pouze o jednu vesnici dále a uděláme tentokráte okruh z Chouzavé směrem na Bílý kámen a hřebenovkou pod bývalým vojenským prostorem Klondajk a přes Kytín následně zpět.  Slabých 13 km. Pokračovat ve čtení “Jarní Brdy podruhé, tentokrát z Chouzavé na hřebeny pod Klondajkem a přes Kytín zpátky”

S Hyenou z Okoře na Budeč a zpět

rotunda na BudčiNedělní slunce se snažilo, jak mohlo a nikdo by nehádal, že jenom pár dní před tím bylo v noci -12°C a přes den mohutně sněžilo. Prostě parádní začátek jara, co si víc přát. Dokonce ani zbytky toho několik dnů starého sněhu se už nikde nepovalují a pomalu to je i na oprášení kraťasů ve skříni. Klasická nedělní otázka tedy zněla, co s načatým dnem, bylo by skoro škoda někam nevyrazit a Hyenu trošku neunavit. Pohled do mapy s okolím Prahy ulpívá na Okoři což by nemusel být zas tak špatný nápad. Je to opravdu z Prahy kousek a dlouho jsme tu nebyli. Pokračovat ve čtení “S Hyenou z Okoře na Budeč a zpět”

S Hyenou zimními Brdy okolím vrchu Tok

zimní brdská idyla

V Praze už po sněhu nebylo v sobotu ani památky. Kam tedy vyrazit, abychom si jeho poslední zbytky přeci jenom trochu užili a Hyena byla spokojená. V lednu a v únoru jsme se pořádně nikam nedostali, neboť o víkendech byly v plánu úplně jiné činnosti než nějaké zimní treky a trajdání po lese. Naposledy jsme s Hyenou byli taky v Brdech, ale to jsme šli z Kytína do Haloun nebo předtím byl také pěkný výlet kolem obory Aglaia. Proč si to nezopakovat znovu. Počasí slibovalo na sobotu slunce a v bývalém brdském vojenském prostoru jsme ještě nebyli.

Pokračovat ve čtení “S Hyenou zimními Brdy okolím vrchu Tok”

Silvestrovský ohňostrůjný pes aneb odpalujeme s Hyenou rachejtle

Letošního silvestra jsme vyhlíželi s obavami, neboť to měl být úplně první Hyenin silvestr a to hned po jejích prvních narozeninách. Ty sice měla již 28.12., ale slavili jsme je shodou okolností také až na silvestra. Po předchozích mnohaletých zkušenostech ještě s Akirou, kde jsme trávívali silvestra pravidelně v koupelně, pod umyvadlem nebo ve vaně a s nahlas puštěným rádiem neboť chudák silvestra vůbec nedávala jsme čekali něco podobného i teď. Byla už několik dní předem tak vystresovaná, že to jinak opravdu nešlo. Jenom malá petarda kdesi v dáli byla pro ni impulzem k úprku honem domů a nebýt pevné vodítko asi by ho přetrhla. Pokračovat ve čtení “Silvestrovský ohňostrůjný pes aneb odpalujeme s Hyenou rachejtle”

Slavíme narozeniny – Hyeně je celý rok!

narozeninový dortJo, jo. Utíká to jako voda. Není to tak dávno co jsme se byli několikrát na Hyenu jako maličkaté štěně podívat, když se ještě v chumlu sourozenců jako poloslepé klubko na vratkých nožkách kolíbavě seznamovala se světem okolo a také i později, když už jako větší psí batole již řádila s ostatními jak v kotci, tak potom i na zahradě. Všem nám připadá jako by to bylo včera. Člověk by neřekl, jak se z toho malého bílého klubka s černými skvrnami, co se vešlo v pohodě do dlaně a ještě zbylo místo se stala velká černá divočina s bílými skvrnkami a skoro 30 kily živé váhy. Pokračovat ve čtení “Slavíme narozeniny – Hyeně je celý rok!”

O depresivní sobotě a pohodové neděli – den druhý

německý ohařJak se nám dařilo respektive nedařilo včera v sobotu s naší snahou o ovládnutí vulkánu jménem německý ohař a našem testu netestu půjčeného pípáku již víte.  Nic moc začátek. Ale, tento nehezký den měl pokračování a to v neděli na stejném místě o mírně brzkém skoro poledním času, kdy na louce nad Zlíchovem nebyla ani pověstná noha. Tedy krom našich celkem čtyřech obutých a čtyřech neposedných tlap. Hyena byla po vystoupení z auta stejně divoká jako včera, už se viděla, jak bude zase lítat na louce jak šílenej sprinter lehce skříženej s vystřelenou nukleární raketou a tak jsme kopeček od parkoviště k lesní cestě spíše vyběhli jak vyšli. Pokračovat ve čtení “O depresivní sobotě a pohodové neděli – den druhý”

O depresivní sobotě a pohodové neděli – den první

německý ohař HyenaHyena je jak na péro to je fakt. Jak má málo pohybu (a že ho má sakra málo) je to trága. Má dny, kdy je mazel k pohledání a dny, kdy je na zabití a my na prášky. Běžný den se nedá moc dobře vypustit na volno neb rizik jako nečekané podražení vratkých berlí důchodcům, poskákání a olíbání s ohaří radostí všech malých dětí v okolí, vítání všech pěší na chodnících, stíhání všech malých psů, plašení holubů, popelnicové labužnění na všech srajdách co jich venku najde a jiných podobných kratochvílí je za ten den moc až hodně moc a to že opravdu móoooc.  Přidejme k tomu neochotu se při rozjařilosti a radosti z volnosti nechat přivolat zpět a když už tak s úspěšností asi tak 20% a je z toho všeho pekelný koktejl, který způsobuje pravidelné výbuchy nevyčerpané energie v nočních až pozdních hodinách kdy mezi 21:30 a 22:30 každý den čekáme, kdy sousedi pod námi zabuší nejdříve na naše dveře lehce rukou a pak na můj obličej těžce pěstí. Naštěstí se tak ještě nestalo. Pokračovat ve čtení “O depresivní sobotě a pohodové neděli – den první”

Pokračování brdské anabáze, s Hyenou z Kytína do Haloun a zpět

německý ohař - cesta alejíV Brdech je hezky vždycky i když počasí někdy úplně nepřeje. V tomto duchu jsme se rozhodli, že výlet z minulého týdne tímto směrem zopakujeme, pouze se posuneme o kousek dále než posledně. Předpověď nebyla nic moc ale co se dá dělat. Hyena nesnáší cestování autem kamkoli (alespoň když nic tak se uraženě tváří a to jí jde dokonale), ale když dojedeme na místo je vše šmahem zapomenuto. Pak je k neudržení a výstup z auta je spíše útěkem nebo hysterickým úprkem a být otevřené boční okénko (jakékoli v autě ), byl by to čistý průskok skrz. Pokračovat ve čtení “Pokračování brdské anabáze, s Hyenou z Kytína do Haloun a zpět”